Naše paměť má několik základních mechanismů zpracovávání informaci, a to VŠTÍPENÍ, ZAPAMATOVÁNÍ, VYBAVENÍ a REPRODUKCE. O tom, jak dlouho si budeme schopni zapamatovat získané poznatky, rozhoduje mimo jiné způsob, jakým jsme si je měli možnost vštípit do paměti. Tuto skutečnost zachytil Edgar Dale ve své Pyramidě učení.
|
Kromě tohoto cyklického opakování, jehož cílem je převedení poznatku do trvalé paměti, ve škole zařazujeme také opakování předcházející před navazujícím souvisejícím učivem z důvodu aktivizace poznatků a také komplexnější opakování tematických celků, kde jde především o propojení informací v rámci tohoto tématu.
Upevňování učiva je dlouhodobý proces založený na opakování a procvičování, kterým dochází k fixaci a zautomatizování učiva. Opakování a procvičování učiva na 1. stupni ZŠ probíhá nejprve pod dohledem učitele, který ihned koriguje vznikající chyby. Pokud se učitel přesvědčí, že jsou žáci schopni pracovat i bez jeho přímého vedení, může tuto aktivitu převést do práce ve dvojicích, kde se žáci kontrolují navzájem, a nakonec do práce samostatné, při níž žák provádí autokontrolu. I v těchto činnostech je však zapotřebí dohledu učitele. Postupným převáděním žáka k individuální práci ho vedeme k samostatnosti při vzdělávání (žák si ověřuje, nakolik učivo zvládá aplikovat samostatně), což je směr, jak žáka postupně připravovat na jeho sebevzdělávání.
Zdroje:
NELEŠOVSKÁ, A. a kol. Didaktika II. Olomouc: VUP, 1995. ISBN 80-7067-554-3.
Wikipedie. Křivka zapomínání [online]. Dostupné na <https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99ivka_zapom%C3%ADn%C3%A1n%C3%AD> [cit. 2021-08-20].
Zdroje obrázků:
Spell. Zážitkové učení [online]. Dostupné na <https://www.spellstudio.cz/co-je-zazitkove-uceni.htm> [cit. 2021-08-20].