VYUČOVACÍ PROCES neboli VÝUKA je proces, při němž dochází k osvojování vědomostí, dovedností a návyků při vzájemné interakci a komunikaci mezi učitelem a žákem/žáky. Základními činiteli vyučovacího procesu jsou tedy UČITEL, ŽÁK a také OBSAH (učivo), neboť k osvojování poznatků dochází právě prostřednictvím vhodně zvoleného vzdělávacího obsahu (učiva), organizace a dalších podmínek i profesionálních vlastností a dovedností učitele (komunikačních, empatických, výrazových apod.).  Jednotliví činitelé jsou ve vzájemném vztahu. Kvalita vztahu mezi základními činiteli vyučovacího procesu ovlivňuje výsledy tohoto procesu. Vyučovací proces řídí učitel, ale úspěch tohoto procesu závisí na tom, zda rozumí procesům učení žáků a zda k nim dokáže vytvářet adekvátní podmínky. Při podceňování či přeceňováním některého z činitelů dochází deformaci výchovně vzdělávacího procesu (viz pojetí Herbarta či Deweyeho). 

Činností učitele ve vyučovacím procesu je VYUČOVÁNÍ (motivuje, řídí, diagnostikuje, hodnotí...), činností žáka je UČENÍ (aktivní zapojení do vyučování). 

Vyučování má stránku
- obsahovou – tj. co se vyučuje (obsah vzdělávání),
- dějovou (procesuální) – tj. jak se vyučuje (činnosti učitele a žáka, tzn. vyučování a učení),
- formální – vnější podmínky, ve kterých probíhá vyučování.

Fáze vyučovacího procesu (postup odvozený od postupů používaných v kybernetice):
1. Vstupní pedagogická diagnostika žáků – připravenost žáků, dovednosti, vědomosti, názory.
2. Didaktická analýza učiva.
3. Vymezení výchovně vzdělávacích cílů.
4. Výběr a uspořádání učiva.
5. Vytváření optimálních podmínek pro výchovně vzdělávací proces – volba metod, organizačních forem a materiálních prostředků.
6. Realizace naplánované výuky, průběžná diagnostika a regulace činností žáků.
7. Výsledná výstupní pedagogická diagnostika žáků.

Etapy vyučovacího procesu (Mojžíšek, 1975):
- MOTIVACE,
- EXPOZICE,
- FIXACE,
- DIAGNOSTIKA a VERIFIKACE.

Podobně klasifikuje etapy také např. Horák (1991), ačkoli se terminologicky poněkud liší:
- etapa PŘÍPRAVY ŽÁKŮ na aktivní osvojování učiva,
- etapa PRVOTNÍHO SEZNÁMENÍ ŽÁKŮ s novým učivem,
- etapa OPAKOVÁNÍ A PROCVIČOVÁNÍ UČIVA, jeho upevňování a prohlubování, systematizace, aplikace, integrace apod.,
- etapa KONTROLNÍ, prověřování, zkoušení, diagnózy a hodnocení toho, jak si žáci učivo osvojili z hlediska kvality i kvantity.

V každé vyučovací hodině nemusí proběhnout všechny tyto etapy. Podle jejich poměru pak můžeme klasifikovat také vyučovací hodiny:
I. a) hodina základního typu
   b) hodina smíšená / kombinovaná
II. a) hodina přípravy žáků na osvojování učiva
    b) hodina osvojování nových poznatků
    c) hodina opakování a procvičování učiva
    d) hodina prověřování učiva

Zdroje:
NELEŠOVSKÁ, A. a kol. Didaktika II. Olomouc: VUP, 1995. ISBN 80-7067-554-3.
HORÁK, F.  Aktivizující didaktické metody, Olomouc: rektorát Univerzity Palackého v Olomouci, 1991. ISBN80-7067-003-7.